Zaručené řešení neexistuje – aneb co se doporučuje

Pojďme si rozebrat, jaké řešení na tření stehen se nabízejí.
A já za sebe vypíšu, proč to nefungovalo mně:

1) antiperspirant – moc nerozumím, jak by to mohlo fungovat, když úplně zabránit pocení
neumí podle mě žádný. A to by v tomto případě musel, aby to něco řešilo. Takže ne,
nefungoval, určitě ne po nějakou delší dobu.
2) dětský pudr – ten samý problém, tohle řešení nefunguje po delší dobu. Řekněme si upřímně,
že naplácat si na stehna dětský pudr ráno v koupelně ještě jakž takž jde (při troše šikovnosti,umu, cviku a současně možnosti se ještě převléct). Ovšem den neskončí ráno v koupelně.
Nosit v kabelce dětský pudr a zkoušet si ho dávat na stehna opakovaně v průběhu dne je
slušně řečeno vopruz. Nepraktické a při špatné manipulaci i dost ošidné – výsledek je často
bílý prášek všude na nohách a na oblečení, no děs.
3) kalhotky s nohavičkou – tak přiznejme si, ony to nemohou být úplně kalhotky, to už jsou spíše
delší kraťasy místo spodního prádla, protože ta „nohavička“ musí mít určitou délku a nemůže
skončit hned pod zadkem. Ve výsledku je to dost nepříjemné, nosit místo jednoduchého
spodního prádla delší kraťasy, nehledě na to, že materiálově to nebývá zrovna hitparáda.
4) kraťasy – ano, tady se konečně někam dostáváme. Problém je jen v tom, že každý nemá
zrovna stehna jako vytesané z mramoru (já tedy určitě ne) a pak prostě musí dojít k tomu, že
se kraťasy nějak do stehen zařezávají (v horším případě už když stojím, v lepším až když si
sednu).
5) bandaletky – to jsou takové ty samodržící pásky na stehna, něco na způsob samodržících
punčoch, ale bez těch punčoch. A z tohoto jsem byla zprvu nadšená (prošla jsem totiž i fází,
kdy jsem skutečně ustřihla samodržící punčochy a zkusila na stehnech nosit jen ty vrchní
samodržící pásky) Než jsem přišla na to, že ten problém je vlastně stejný jako u kraťasů –
zařezávají se do stehen. Mně navíc nevyhovovaly ve vedrech ty samodržící silikonové pásky,
měla jsem strašně nepříjemný pocit – ty pásky na kůži v horku vyloženě pálily.
Tak jsem začala hledat kraťasové spodničky, kalhotové spodničky, prostě něco na ten způsob –
aby to nebylo spodní prádlo, aby to nebyly úplně upnuté kraťasy, aby to bylo vzdušné a příjemné.
A jelikož mi nevyhovovalo to, co se nabízí běžně na trhu (ať už materiálově nebo střihově),
nechala jsem si nakonec takovou spodničku ušít.