Jak vznikly spodničky Frees?

Že bych chtěla nějak vyřešit svůj problém s třením stehen, tak to vím dlouhodobě (minimálně od
svých 15 let). Abych pravdu řekla, v průběhu času jsem rezignovala. Na dovolené u moře jsem sukně
prakticky nenosila, do práce jen občas. Sem tam jsem zkusila nějaké osvědčené řešení, nějak mi to
nefungovalo, a sukně tak byla odložena na období zimy a silonek.

Pak se začaly objevovat sportovní sukně s všitými kraťasy. Ale že by to někdo vymyslel pro normální
denní provoz, to ne. Pak jsem nad tím začala přemýšlet. Sportovní sukně s kraťasy – říká se jim
„skort“ – existují z více logických důvodů. Jednak při sportu nevadí, že ty kraťasy jdou vidět, ani že
jsou upnuté na tělo. Na sport si taky nevezmete silonky. Takže ano, tam to dává smysl, šije se to
rovnou dohromady, je to pohodlnější, praktické. A neřešíte, že si chcete vzít silonky a ty kraťasy
budete mít vlastně na nich. Ale co s tímto nápadem a běžnou sukní?

Napadlo mě prostě využít to, co už existuje. Kraťáskové spodničky v nějaké formě jsou. Jen mi
nevyhovovaly materiálově, střihově, nebo svou délkou. Tak jsem prostě zkusila ten střih za pomocí
šikovných švadlen doladit sama tak, aby vyhovoval mně.
Střih má volnější, bez zbytečných švů mezi stehny. Materiál jsem si vybrala bambus pro svou jemnost
a hebkost. A v parném létě je to materiál navíc neuvěřitelně příjemný, a to i když se zpotíte. Takový
jakoby chladivý.
Moje představa volnější kraťáskové spodničky se s Frees naplnila. A ten pocit, že si můžu vzít sukni
kdykoliv a kdekoliv, ten je prostě úžasný.